Harry Potter a světová revoluce

Přiznám se, že mě nikdy poetika fantasy příběhů mladého kouzelníka a jeho barvitého souboje s Lordem Voldemortem nezasáhla, tato světová literární i filmová vlna mě prostě minula. Když kolem mě běžela, byl jsem už beznadějně ovlivněn poetikou scifi fantazií Julese Vernea, příběhy Alexandra Dumase, dobrodružstvími Karla Maye. Stejně "nepoznamenaný" jsem mytickými ságami J.R. R. Tolkiena, fantazii mám spojenou s jejím propojením s reálným světem a jaksi na mě nefungují příběhy různých typů bytostí a prehistorické mytické děje kolem Středozemě. Beru však vážně výtky mé ženy z druhé strany literárně-filmové barikády, že mám asi deficit fantazie (spíše bych řekl deficit "fantasy"), respektuji, že díla Tolkiena i Rowlingové se staly světovým fenoménem, ovlivnily dětství a život stamilionů lidí. Nejen dětí, znám spoustu úctyhodných dospělých, kteří po čtyřicítce napjatě čekali na každý další knižní či filmový díl příběhů J. K. Rowlingové. Říkám si, že ač na mě to potterovské kouzlo nepůsobí, něco na něm musí být, když se stalo planetárním fenoménem. Konec konců nejde o nic jiného, než o pohádkový souboj dobra a zla v nápaditém podání, a to je věc veskrze pozitivní.
Jak už to patří k dnešní době, z populárního literární fenoménu se stala továrna na peníze, obchodní značka "Harry Potter" je jedním z cenných planetárních brandů a média se předhánějí ve vyčíslování její hodnoty. Příběh Joanne Rowlingové, nezaměstnané svobodné matky na podpoře, píšící své příběhy po edinburských kavárnách, kterou její fantazie a literární um učinily planetární celebritou bohatší než královna Alžběta II., je archetypálním příběhem úspěchu v kapitalismu. Úspěchu, ze kterého žije celá armáda lidí z oblasti filmového průmyslu, výrobců hraček a mnoha dalších odvětví. Množství hvězd a hvězdiček postavilo na fantazii Rowlingové svůj životní úspěch a kariéru. Kdybychom tuto autorskou fantazii dokázali odkouzlit potterovskou kouzelnou hůlkou, základy stavby jejich osobního úspěchu by se zhroutily.

Ač nerozumím poetice jejích příběhů, kouzelný svět autorky Harryho Pottera je mi beznadějně bližší než citová diktatura Oprah.

Přesto právě z jejich strany se Rowlingová dostala nedávno do klatby. Revoluční "cancel culture", která opanovala jako povinná mantra svět progresivních umělců velí, aby se speciál k 20. výročí Harryho Pottera odehrál bez jeho stvořitelky. Byl nad ní vyhlášen interdikt, neboť se dopustila výroků v nesouladu s povinný diskurzem. Nelíbil se jí výraz "bytosti, které menstruují" a připomněla, že existovala doba, kdy bylo normální používat slova muž a žena. Tím se prý dotkla citů trans gender osob, ačkoliv je dříve podporovala, jen není ochotna v zájmu boje za ochranu něčích citů vymazat význam existence jiných, většinových identit muže a ženy. Rowlingová se tak dotkla "posvátné krávy" jiného planetárního fenoménu, srovnatelného s vlivem Harryho Pottera. Dostala se do rozporu s továrnou na peníze, jejímž kapitálem není fantazie, nýbrž cit jako morální kýč. Majitelkou této továrny, která beznadějně ovládla myšlení celých společenských skupin, je moderátorka Oprah Gail Winfrey. Miliardářka s podobně barvitým příběhem osobního úspěchu trpící ženy, která kdysi učila rozumět Ameriku příběhům jiných trpících lidí a získala obdiv duchovních autorit, jako je Richard Rohr, vybudovala (chtěně, či nechtěně) na tomto původně úctyhodném základě kulturu dojímání se jako kýče, který dává dojímajícím status lepších lidí, majitelů pravdy, kteří mají právo soudit živé i mrtvé a tím páchat klidně i zlo. Když se kácí les pokroku, létají třísky, revoluční spravedlnost je nemilosrdná.
Světy těchto dvou žen dnes vedou pomyslný souboj titánů, tedy přesněji titánek. Ač nerozumím poetice jejích příběhů, kouzelný svět autorky Harryho Pottera je mi beznadějně bližší než citová diktatura Oprah.